Vzpoura Proti Greendealu

Napsal: Jiří Pálka, 2025

Média hlavního proudu vytvářejí dojem, že  klimatickou změnu způsobil  jedině  člověk, který vypouští při všech spalovacích procesech (v dopravě, energetice, v průmyslové výrobě  apod.)

skleníkový plyn  CO_{2 ,} který je jedinou příčinou  globálního oteplování. Vznikl klimatický alarmismus, který bije na poplach a žádá okamžité zastavení  všech lidských činností produkující skleníkové plyny.                                                                                                     Mainstreimová média tento narativ vášnivě podporují  a jiné názory (kritické a opačné) do mediálního prostoru nepouštějí. Uměle se tak vytvořil dojem, že věda a všichni vědci stojí za tímto názorem.  Skutečnost je však jiná. Velké množství vědců, když se pokoušeli svůj kritický názor vyjádřit,  byli ze svých pozic odstraněni a jejich názor byl zameten pod koberec. Oni sami byli dehonestováni. Přesto  mezi odborníky stále narůstá množství kritiků. Jejich hlasy se začínají  ozývat čím dál tím častěji.  Kritika  klimatického alarmismu  pro její autory nepřináší  zisky, ale problémy ! 

Kritické hlasy a překvapivá zjištění

Jedním z nejrespektovanějších  kritiků je americký vědec S.E.Koonin , člen Národní akademie věd. Během Obamovy vlády působil  jako náměstek ministra  pro vědu na ministerstvu energetiky. Od roku 2004 se zabýval deset let studiem klimatu a jeho důsledků pro  technologie v energetice.

Spolupracuje s Newyorskou univerzitou. V roce 2013- 2014 byl požádán Americkou fyzikální společností (APS – což je profesní organizace amerických fyziků),  aby provedl aktualizaci a kontrolu jejich veřejného prohlášení o klimatu. V rámci tohoto úkolu fyzici a klimatologové prověřovali klimatické dokumenty a jejich závěry v oblasti spolehlivosti matematických modelů.

Ze závěrů vyplývá, že klimatická věda není dostatečně vyspělá:

1.

Věda nestačí  na to, aby mohla produkovat užitečné  a jednoznačné projekce  změn klimatu.

2.

Lidé mají na klima a jeho oteplování  rostoucí  leč z fyzikálního  hlediska  malý vliv.

3.

Výsledky mnoha klimatických modelů jsou neslučitelné či přímo rozporné, a to nejenom vzájemně, ale i s řadou jiných způsobů měření.

4.

Tisková prohlášení OSN  nereflektují  přesně  samotné zprávy  a výsledky IPCC, což je šokující zjištění

S.E. Koonin  vydal knihu: Unsettled.  What Climate Science Tells Us,Whatt It Doesnot and Why It Metters (2021)  (Nejistá věda. Co nám klimatická věda říká, a co ne a proč je to důležité ), která se stala vášnivě diskutovaným bestsellerem.

Podobné postoje zaujali další vědci. Světovou klimatickou deklaraci skupiny Global Inteligence Group podepsalo 1600  (dnes už jich je 1900) vědců, kteří tvrdí: „Neexistuje žádná klimatická nouze. A poplašné zprávy, které prosazují globální elity jsou čistě politické .“

Mezi signatáři  tohoto manifestu jsou nositelé Nobelovy ceny, teoretičtí fyzici, meteorologové, profesoři a vědci zabývající se životním prostředím .

Vyberme některé téze, které vyjadřují jejich názor : „Pravděpodobnost že by CO₂  byl hlavní viník, je velmi malá.  CO₂  k oteplování  pravděpodobně přispívá, ale je zde několik přírodních  cyklů, které k tomu přispívají mnohem více. Člověk k oteplování přispívá, ale jeho vklad je proti přírodním vlivům zanedbatelný!“

„Všechny předpovědi klimatických modelů byly chybné. Je důležité pochopit, že  výpočetní model atmosféry je ze své podstaty nepřesný. To není chyba vědců. Je to dáno obrovskou složitostí klimatu vycházející z chemie, mechaniky tekutin, přenosu tepla, vlivu slunečního záření, vlivu Země a její dráhy, modelování  vlivu oceánů, které mohou zadržovat obrovské množství tepla a vliv mraků. Žádný matematický model  nedokáže  všechny  tyto vlivy zohlednit. Mnohé z těchto vlivů nejsou zcela pochopeny. Rovněž není pochopeno, jak jsou tyto vlivy vzájemně propojeny. “

Ideologické zatmění mozků a masové psychické epidemie skupinové iracionality

Převažující část  obyvatel evropské společnosti je stále přesvědčena, že klimatický alarmismus a z něho vyplývající Green Deal je správný  a je nutné všechny tyto narativy prosadit za každou cenu! O správnosti těchto tézí nepochybují  a každého, kdo se snaží  tento zjednodušený  a vědecky neprokázaný pohled kritizovat, nevybíravě napadají. Tito lidé podlehli  celospolečenské psychické epidemii a skupinové iracionalitě.  

Na jev masové psychické epidemie a exploze skupinové iracionality podle všeho poprvé  upozornil v roce  1841 britský publicista  Charles Mackaye, když napsal: „Když sledujeme dějiny národů, zjišťujeme, že obdobně jako jedinci  mají  své vrtochy a zvláštnosti, období vzrušení a bezstarost-nosti, kdy se nestarají o to, co činí. Zjišťujeme, že celá společenství  náhle zaměří svou mysl  na jediný předmět a při jeho sledování upadají  do šílenství, že miliony lidí jsou náhle zasaženy  jediným bludem a honí se za ním, dokud se jejich pozornost neobrátí  na jiný druh bláznovství  přitažlivější než první. Vidíme národy zachvácené touhou po vojenské slávě, jiní zešíleli ze strachu před ďáblem a zavraždili  stovky tisíc obětí kvůli pomatené víře v čarodějnictví  !“

Bohužel i 20 a 21. století  jsou  plná těchto extrémních  trendů. Většina  společenských patologií  je přetransformovaná do nejrůznějších ideologii. Tedy do vyhraněného a zjednodušeného pohledu na svět. Protože žádná ideologie není schopná zobrazit a pojmout do sebe složitost celého  světa, vždy se najde někdo, kdo začne upozorňovat na rozpory mezi realitou a ideologickými klapkami na očích. Tento narušitel růžového obrazu světa je nositelem špatných zpráv a jak to bývalo v dějinách, je trestán. V minulosti mu šlo o život, dnes mu jde o kariéru a zaměstnání. V nejhorším případě je soudně stíhán a uvězněn.

Ideologickým zatměním mozků  a masovou psychickou  epidemií s explozí skupinové iracionality

nemusí trpět celá společnost. Mohou to být pouze mocenské skupiny (politické, náboženské  a ekonomické špičky) nebo  intelektuální  elity. Tedy vybrané společenské vrstvy nebo skupiny.  Většinová společnost, tzv. obyčejní lidé jsou touto společenskou paralýzou zasaženi  méně často. Když to však na tuto většinu přijde, je to zlé a končí to většinou státními převraty, revolucí nebo válkou. Málokdy to bývá sametové. Často teče krev.

Na konci  20. století a začátkem  21. století nastupují trendy  a myšlenky, které  razantně zasahují do naší současnosti.  Čím dál tím jasněji se  rýsuje progresivistický liberalismus sjednocený pod hlavičkou  globalismu, který je doktrínou velkých nadnárodních korporací, bankovních kruhů a  mnoha nevolených   mezinárodních institucí vedených skrytými elitami, které se pokoušejí určovat a řídit svět. Globalismus je  ekonomický model světa, ale i ideologie. Globalismus našel ideovou platformu v progresivismu. (gender , transgender, multikulturalismu, LGBT, Green Deal, korektnost a lidskoprávní agenda, politický islám, Mee too, válkychtivost apod).  Globalismus chce vytvářet Novou společnost a hledá Nového člověka. My už jsme ho  v bývalém Československu za socialismu  také hledali, ale nenašli jsme ho. Někam se nám vytratil !

Nejtragičtější je však skutečnost, že ve světě v současnosti  neexistuje mírové hnutí  stejně jako hnutí usilující o porozumění mezi národy a zeměmi. Naopak v  západním světě politici šíří nenávistnou  válečnou hysterii. Naštěstí většina obyčejných  lidí tento imperativ nesdílí. Mlčící většina  však  není aktivní silou, která by brzdila a trestala politiky, kteří slouží jiným zájmům  než lidem vlastních zemí.  Hamlet by  bohužel  i v dnešní době zopakoval:  Doba vymknutá z kloubů šílí.

Ideologie slouží jako navigace a nástroj moci. Umožňuje člověku vyznat se  v určitém souboru  politických názorů a postojů. Jedinci ve společnosti tak umožňuje  ideologie přihlásit se k určitému souboru politických názorů, kterými se řídí, které mu z nějakého důvodu vyhovují, a které  určují jeho chování. Pomocí ideologie se jedinci ve společnosti organizují a  podporují. Nalézají skupinu občanů, se kterými si rozumí. Toto porozumění je posiluje a dává jim pocit magické síly a pravdivosti. Pouto sounáležitosti přesahuje rámec obyčejné racionální úvahy a stává se vírou.

Znamená to, že v politických  ideologiích  hraje velkou roli  víra, která je schopna překrýt většinu rozporů,  i ten největší – rozpor s realitou, ale i  rozpor se spravedlností a dalšími  lidskými hodnotami. Ideologie dokáže udělat člověka slepým, ačkoliv vidí a vnímá. Ideologie jsou speciální klapky na očích, takže  občan nevidí  skutečný svět kolem sebe.  Ideologie jsou nositelem nepřátelských emocí  a postojů. Účinně brání empatii a soucitu.

Protože ideologie  mají v sobě určité prvky  náboženské víry, je velmi těžké  až nemožné racionálními a logickými argumenty  tyto postoje změnit. Proto  si tak těžko rozumí vyznavači rozdílných ideologií. Vyžaduje  to od nich nesmírnou míru tolerance, inteligence  a empatie, aby spolu mohli komunikovat a dosáhnout nějaké dohody.

Protože všechny ideologie se proměňují stejně jako realita světa, ve které žijeme, může se každá ideologie dostat do rozporu s realitou ( viz ekologismus Green Dealu. Víra v tento uměle vytvořený systém je v  rozporu s reálným světem.) 

Rozpor ideologie s realitou se stal hrobem pro mnohé politické systémy. Pád socialismu ve východním bloku  v roce 1989 byl důsledkem toho, že ideologie socialismu  a její „zbožný obraz“ byl v rozporu s realitou světa. Ideologie byla povýšená nad ekonomickou realitu a ta se začala projevovat, takže ve společnosti narůstal nesouhlas a napětí.  Uzrála  společenská situace na změnu.  Liberalismus, hlavní nepřítel socialismu,  byl v té době flexibilnější  a ekonomicky  silnější.

Pád socialismus ukázal, že když se ideologie povýší nad ekonomickou realitu a svými důsledky začne ohrožovat existenci jedince a jeho blahobyt, je odsouzena ke krachu. V této fázi se v současnosti nachází  ideologické dogma Green Dealu.

Green Deal jako metoda sociálního inženýrství.

Extrémní převedení jakékoliv ideologie do životního  způsobu, kdy všechno, co nezapadá do vyznávaného ideologického  modelu, je zakázané, je  cestou do pekel! Kdo by chtěl tyto  ideologické zákazy překračovat, je stíhán a trestán.

Svět je zjednodušen do primitivních tézí vytržených z kontextu. V rámci toho zjednodušení se šlape po komplexnosti a využívají se jenom některé povolené životní způsoby. Sociální inženýrství se neštítí jít proti základním principům lidské přirozenosti. V totalitních systémech získává zrůdné rozměry: Například je vydán  zákaz bydlení ve městech,  vzdělání je chápáno  jako zhouba pokroku, dítě není vychovávané rodiči, ale celou společností, intelektuálové (odpůrci režimu a vzdělanci) jsou posíláni na venkov  na převýchovu. Tvrzení, že každý má  právo změnit pohlaví se nesmí zpochybňovat ! Apod. Kdo se nepodřídí dostatečně  rychle, pružně a nadšeně je mučen a  velmi často i zavražděn. Tyto společnosti  podléhají jakékoliv úchylce. Jakákoliv iracionalita je možná. Jakákoliv absurdnost prosazovaná mocenským vedením  je svatá  a nesmí se kritizovat. Ano to jsou  rysy  nejhnusnějších totalitních režimů. Německý fašismus způsobil utrpení stovek milionů lidí nebo Mao ce tungova Kulturní revoluce, kdy díky „velkému skoku“ zahynuly desítky milionů  lidí. Pol Potův režim v Kambodži  likvidoval inteligenci a cokoliv pokrokového  bylo zakázané. Lidé nesměli v  džungli sbírat jakékoliv  ovoce. Výsledkem byl hladomor a strádání obyčejných lidí. Opět zemřelo několik milionů lidí.

Pokud  tímto  pohledem začneme posuzovat  Green Deal, pak se zděšením zjišťujeme, že  tento  vynucovaný  společenský model, tento typ sociálního inženýrství, má v sobě zabudované rysy typické pro totalitní  systémy. Jen namátkově si připomeňme tyto fenomény:

l. EK  zakazuje absolutisticky  a fanaticky  existenci CO_2. A chce ho jako exorcisté  vymýtit z Evropy.  Zvláště  pak nenávidí   CO₂  vyprodukované člověkem, ačkoliv tento plyn je přirozenou součástí pozemské přírody.  Bez kysličníku uhličitého by nebyl život na Zemi. Na naší planetě by neexistovala  vhodná teplota pro existenci  života. Rostliny by neměly základní potravu a nemohla by probíhat fotosyntéza.  Pokud by nebyla rostlinná hmota, neměly by býložravci potravu. Atd.

2. EK  v rámci boje  proti CO₂  zakazuje všechny spalovací procesy. Spalování dřeva na topení a třeba i v krbu bude brzy zločin. A přitom požáry jsou součástí divoké přírody. Některé ekosystémy by nemohly existovat bez pravidelných požárů.

3. EK se rozhodla zakázat  obyvatelům konzumaci masa. Snaží se celou Evropu převést na vegetariánství, ačkoliv člověk byl přírodou stvořen jako všežravec.  Další pokus   přetnout přirozená přírodní pouta. Aby  si tento trend vynutila, zakazuje živočišné zemědělství. Omezuje rostlinnou výrobu, protože rostliny se budou   moci pěstovat  pouze bez hluboké orby a hnojení.  Navíc se bude muset  vždy nejméně 20 %  zemědělské půdy nechat ladem. To je však návrat ke středově-kému  trojpolnímu zemědělství, které nedokázalo uživit tehdejší  malé množství obyvatel. Díky neúrodám  propukaly hladomory a umírali miliony lidí.                                                                   

Jaký je rozdíl mezi  „polpotovským“ zákazem sbírat ovoce  a jedlé části rostlin v džungli  a zákazem  jíst maso v Evropě ?

4. EK se bude snažit vytvořit  tzv.  Patnáctiminutová města, kdy se budou obyvatelé moci pohybovat v prostoru, kam dorazí během 15 minut chůze. Zde by mělo být všechno  nezbytné k životu. Ale bude  takový život k žít ?

5. EK se rozhodla všem Evropanům změnit zásadním drastickým způsobem jejich životní způsob a styl, aniž by se jich ptala na jejich názor. Nedává jim na výběr. Prostě to nařizuje !

6. Člověk oproti zvířatům disponuje tvořivostí a myšlením, které mu umožňuje svobodný pohyb. EK však  brzy bude  každého jedince posuzovat podle uhlíkové  stopy. Kdo ji bude překračovat, bude potrestán a jeho volný pohyb bude omezen.

7. Člověk, který nestačil zateplit svůj dům a topí uhlím nebo dřevem, bude potrestán pokutou, kterou zaplatí ve formě emisních povolenek nebo předražených služeb či produktů. Tímto krokem však člověk přestává být svobodným jedincem, který má právo rozhodovat o svém osudu. Děsím se situace, kdy mladí perspektivní lidé budou  ilegálně utíkat z Evropy, aby si zachovali svojí svobodu a lidskou důstojnost.                                                                                                                                 Tento úprk  „zatím“ nastal pouze  u průmyslových odvětví, kdy jejich majitelé převádějí  výrobu do zahraničí.

V těchto výčtech  akcí „grýndýlovského“ sociálního inženýrství EK bych mohl pokračovat. Teď není důležitý  kompletní výčet.

Zásadní jsou tyto otázky:

1.Proč to EK dělá, když musí vědět, že  globální oteplování  cestou GD nezastaví?

2. Kdo ji tím pověřil ?

3. Pro koho se snaží celý GD realizovat ? Kdo z toho bude mít užitek ?

4. Proč obyvatelé Evropy na tuto ideologii tak ochotně přistoupili ?

Odpověď na otázku č.1

EK je nedemokratický, nevolený orgán, který však dokázal získat  politickou a ekonomickou moc nad celou EU.  Jako všechny mocenské struktury využívá ideologický koncept světa. Green deal  je jednou z ideologií.  EK veškerou svojí moc využívá na prosazení narativu, že CO₂  vypouštěný člověkem  je hlavním viníkem  globálního oteplování.  Proto vytvořila systém zákonů předpisů a  příkazů, aby se celá Evropa  co nejrychleji  vzdala   vypouštění skleníkových plynů.  Přestože EK musí vědět, že Evropa ke světovým emisím přispívá   necelými 8 %, pak   tato produkce,  i kdyby se  dostala na 0, nic nezmění! Globální oteplování se tím nezastaví. Navíc je jasné, že lidský  příspěvek  skleníkových plynů je oproti celoplanetárním  vlivům a přirozeným  procesům stále malý.

EK se  však nemůže tohoto záměru vzdát, protože  díky „grýndýlu“  má  k dispozici  tvrdý  mocenský nástroj. Je to jasný bič na vzpurné státy. Aby mohla tento nástroj využívat,  vytvořila  mediální  propagandu, za kterou platí  miliardy EUR. Také díky tomu získala na svou stranu širokou veřejnost. Dalším  zásadním benefitem jsou peníze, které EK získá  z emisních povolenek. A přiz-nejme si: Evropě  začínají chybět peníze ! Emisních „EUR“ se nemůže vzdát- protože peníze potřebuje. Tyto vybrané peníze jsou  pak  dalším mocenským nástrojem.

Odpověď na otázku č.2 a č. 3

EK  agendu  GD vytvořila především pro své mocenské potřeby, ale byla inspirovaná nevládními organizacemi, které reagovaly na  klimatický alarmismus. Ten vypracovali odborníci, kteří byli o svých postojích  v počátcích (přelom 70 a 80 let  20. století)  přesvědčení a  současně   nastala situace, kdy tyto trendy a názory byly štědře podporované nejrůznějšími granty a dotacemi. Stát na straně tohoto narativu bylo finančně nesmírně výhodné a lákavé.                                                                                                                   

Na EK  intenzivně působili   lobisté z mezinárodních finančních kruhů. Ti si uvědomili, že „grýndýlový“ byznys by mohl být velmi výhodný a mohl by se stát  novým zdrojem peněz v rámci celosvětového finančnictví.  Bezesporu dalším impulsem byl globalismus a liberální progresivismus  prosazovaný některými americkými  skrytými elitami.  Tito lidé   stále vycházeli a vycházejí z doktríny, že Evropa není pro USA spojenec ( a pokud ano tak jenom okrajově), ale především  je  to konkurent, kterého je nutné oslabit. Na to se GD skvěle hodí.      

Přestože z USA přišly základní premisy klimatického alarmismu, tak nikdy nebyly převedeny do  zákazu spalovacích procesů a nikdy nebyly zavedeny emisní povolenky a jiné deformace volného trhu. Přestože  president Biden  se oficiálně hlásil k Pařížské dohodě, tak president Trump okamžitě po nástupu k moci od  této dohody odstoupil.  Konec konců  většina evropských  podniků   zasažených GD prchá do USA, kde   má zajištěné  stabilní  ekonomické prostředí a žádné „grýndýlovské“ zákazy. Je zřejmé, že hlavními hybateli a lobisty prosazující v Evropě  GD jsou Američané  z mezinárodních finančních institucí. Z určitou nadsázkou se dá říci, že EK  plní zadání, které přišlo z USA.   V současné době, kdy globální progresivisté nejsou v USA u moci, je EK zmatená, ale přesto dál  prosazuje tvrdou linii a stále přikládá do kotle ! To že politická hra EK není  čistá, ukázal  nečekaný  útěk  Franze Timermanze, který ze své výsostné funkce  komisaře pro Green Deal odešel do lokální politiky. Správně tušil, že pro GD nastávají těžké časy a že obrana Evropanů proti ztrátě  svého „obyčejného života v blahobytu“ nemusí být sametová.

Odpověď na otázku č. 4

Většina obyvatel Evropy si byla vědomá, že člověk poškozuje životní prostředí. Ukázky  narušení přírody byly a jsou vidět na každém kroku. Hlavně nadnárodní průmyslové  korporace  bezostyšně drancovaly přírodní zdroje. Každý rozumně uvažující člověk  si je této neutěšené situace vědom. Nikoho tedy nepřekvapily  varovné  zprávy o  nárůstu globální teploty a poškozování  klimatu. Bylo to více než uvěřitelné ! Bylo to logické.  Globální oteplovací   narativ vycházel  ze zpráv IPCC.  Byl podporován skupinou klimatologů, kteří navázali na první  matematický model  klimatické  změny, kterou poprvé  vytvořil fyzik James Hansen pracující  pro Goddardův  institut pro vesmírná studia NASA.  Tento model definoval katastrofické  prognózy budoucího oteplování, které se však nevyplnily. Byl však vytvořen trend, který byl mediálně přitažlivý. Na konceptu klimatické změny začaly pracovat nejrůznější vědecké skupiny po celém světě. Získávaly na  tyto výzkumy obrovské sumy peněz. Jedním z nejvýznamnějších  propagátorů  globálního oteplování se stal Al Gore (americký demokratický politik), který se v roce 2000 ucházel o funkci prezidenta USA. V souboji s Billem Clintonem však  prohrál. O to více se věnoval  klimatické změně. Vytvořil  slavný  dokumentární film  Nepříjemná pravda o hrozbě globálního oteplování, který získal světový ohlas a zásadním způsobem zpopularizoval tuto problematiku.

Mnoho ekologických nevládních organizací přijalo boj proti   klimatické změně způsobené člověkem jako hlavní bod svého programu.  I ony získávaly ohromné sumy peněz. Tento postoj  byl především pro mladou generaci  logický a boj proti tomuto zlu byl naprosto legitimní. Kdo  se řadil mezi pokrokové a moderní jedince, bojoval proti klimatické změně, protože tím podle svého přesvědčení  hájil ochranu planety a budoucnost lidstva. Rozhodující skóre pro  tuto problematiku  vytvořila média. Začala psát a natáčet filmy na tato  témata. Vznikl Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC), který  získal  spolu s Al Gorem   Nobelovu cenu míru za rok 2007.  Tím se vytvořilo veřejné mínění  o správnosti předkládaných faktů a závěrů, ačkoliv již v této době vykazovaly zřetelné  trhliny a nejasnosti. Matematické modely neměly dostatek informací a spoustu jevů nebylo  zapracováno. Přesto média vytvořila jednoznačný postoj, že člověk způsobil oteplování a že se s tím musí něco dělat ! Tohoto úkolu se ujala Evropská komise inspirovaná a do určité míry řízená progresivistickými  globalisty (např. Soros  a další)

Proč k tomu došlo jsem naznačil v předcházejících řádcích, ale úplné poznání tohoto procesu  napíší  historici  v blízké budoucnosti.  Na základě argumentačního klamu se vytvořila teze, že většinové veřejné mínění spolu s názorem velké většiny vědců musí znamenat, že mají pravdu a že je nutné bojovat proti klimatické změně způsobené člověkem. Jak však dokazuje Aristoteles a především A.Schopenauer: „Souhlas většiny nemá na faktickou správnost  žádný vliv !“

Na podpoření těchto tézí byla  vygenerovaná  ideologie-ekologizmus. Ta k vědeckým poznatkům vytržených z kontextu přidala víru.

Všechno nasvědčuje tomu, že v oblasti klimatické změny spojené s globálním oteplování došlo především v zemích západního civilizačního okruhu  k masové psychické epidemii a explozi skupinové iracionality. Probíhá ideologické zatmění mozků.

Na začátku byl tento proces  spontánní. Bylo logické, že lidé mající rádi přírodu, zaujali jedno-značné stanovisko: obavu o životní prostředí.  Jako první zjistili   vědci a  členové nevládních organizací, že boj s klimatickou změnou  je dobrý byznys.  Média v touze po senzaci celou  záležitost využily a vyhrotily. A nakonec přišli politici  a mezinárodní  finanční sektor. Tito představitelé pochopili, že je to dobrý nástroj k prosazování své moci, svého vlivu a způsob, jak získat obrovské finanční sumy od evropských obyvatel.  Historická situace pro vznik Green dealu byla naprosto ideální. Stačilo jenom společenské přesvědčení Evropy  trochu „posunout“ správným směrem. Pravda se vychýlila jenom o malý kousek.

Závěr:

Green Deal je ukázkou, jak dobře míněná  snaha boje o zachování klimatu a zdravého  životního prostředí, se dá lehce zneužít  pro mocenské zájmy a finanční zisky.

Napsal: Jiří Pálka

Zdroje:

Materiály EK získané v Pražském informačním středisku EU.
Steven E.Koonin Nejistá věda (Unsettled: What Climate Science Tells Us, Beb Bella Books 2021)
Millan, Millan et al, 2005, Climatic Feedbacks and Deserti fication: The Mediterranean Model, Journal of Climate, Volume 18, pp. 684-70.
Tomáš Břicháček: Green Deal – Zelený úděl,
Tomáš Břicháček: Základní souhrn zákonů a předpisů Green Dealu, 2025,
Hariman Kathrin Zelené klamstvo, Premédia 2020
Stanislav Štýs Stručný přehled problematiky klimatických změn a boje s civilizačním zdrojem CO₂, Hospodářská komora Mostecka 2015,
Mario Draghi Zpráva Evropská konkurenceschopnost , 2024 ,
Bjorn Lomborg Skeptický ekolog, Wolfgang Behrinnger Kulturní dějiny ,  
Tim Flanery Měníme podnebí ,  
Česká Wikipedie ,  
Jana Soukupová Atmosferické procesy (základy meterologie a klimatologie ) ČZU, 2009,  
Ivo T. Budil Globální dějiny a postliberální společnost, 2022  
Andrew Heywood Politické ideologie , 2008