4. část Rebélie proti Green Dealu  – Politické, ekonomické a sociální důsledky.

Napsal: Jiří Pálka, 2025

O dopadech Green Dealu  na ekonomii  a sociální stránku života  obyvatel EU je velmi málo informací. Média v této oblasti přinášejí minimum informací.  Vypadá to, že tzv. dopadové studie nejsou k dispozici. Pokud by to tak bylo, pak je  to  naprosté selhání EK.  Situace je ale podle všeho daleko horší. EK podle všeho tyto studie k dispozici má. Ale nehodlá je zveřejnit.

Jedna z mála dostupných studií  vychází z Pařížského sumitu. Dostupná je také kritická  Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti Evropské unie. Řešení katastrofální situace ale tento bývalý šéf Evropské centrální banky  nenachází ve zrušení  Green Dealu,  ale v obecných  učebnicových  ekonomických nástrojích.

„Gryndýlová“ opatření dolehnou na Českou republiku o něco hůře než na ostatní evropské země. Je to způsobené tím, že v ČR stále přetrvá těžký průmysl s vysokou energetickou náročností. Tuto tragickou situaci  před Vánocemi 2024 potvrdila Fialova vláda, která se podřídila všem požadavkům EK. Znamená to likvidaci výroby aut se spalovacími motory.  Postižen bude  chemický průmysl, kde většina jeho výrobních kapacit bude zrušena. Podobně  bude postižen i průmysl stavebních hmot.  Výsledkem bude  milion a více nezaměstnaných.

Důsledné vybrání plateb za emisní povolenky z bydlení (za nezateplené objekty a topení fosilními  palivy)  vytvoří statisícovou  skupinu dlužníků. Díky drakonickým cenám za klasická  paliva se prakticky vyřadí z provozu většina spalovacích aut.                               

Stejně bude postižené zemědělství. Zákaz chovu hospodářských zvířat  způsobí i rozvrat rostlinné výroby, která nebude mít hnojiva. Ta konec konců budou zakázaná.  Rozpad potravinářské výroby vytvoří  poruchy v zásobování jídlem.                                                        

Evropa se stane kontinentem   nejrůznějších nedostatků. Díky tomu vznikne černý trh a společnost  protekcí a úplatků.  Evropa se stane  říší strachu, nedostatku a strádání.

Pařížské klimatické cíle: náklady  a přínosy.

Tato  obecná finanční  analýza zkoumá, zda implementace cílů emisní politiky vycházející z Pařížské dohody přinese více užitku  než škody. Výsledkem je šok a vystřízlivění. Opatření, na kterých se politici dohodli, povedou v nadcházejících desetiletích k masivním ekonomickým otřesům a kolapsům.

Nejoptimističtější  scénáře počítají náklady v bilionech dolarů (4,8% HDP ) spojené s přechodem od fosilních paliv ke zdrojům energií s  nulovými emisemi  do roku 2050.

Průměrný odhad nákladů na klimatickou politiku  za těžko splnitelného předpokladu  nejnižších nákladů se pohybuje  v rozmezí 3,8 -5,6 %  HDP.

Počítá se, že v roce 2050, kdy dojde  k uhlíkové neutralitě, bude ekonomický přínos  tohoto snažení  0,5 % HDP, ale náklady více než  5 %  HDP. Tedy záporné  nákladové skóre je  10x  větší než přínos !!!

Myslím si, že  reálná situace bude daleko horší. Je zřejmé, že jednotlivé země v EU na tom budou různě špatně. ČR však díky svému těžkému průmysl a energeticky náročným odvětvím  průmyslu na tom bude v celé EU nejhůře !!!  A naši politici, kteří jsou u moci,  se ani náznakem nepokoušejí tuto katastrofální situaci  alespoň  trochu  zmírnit.   

EK si uvědomuje, že naplnění GD způsobí obrovské ekonomické a sociální problémy. V každé zemi Evropy budou miliony nezaměstnaných.  Žádná sociální síť žádné země  nemůže zvládnout tak obrovské a tak rychlé ekonomické  změny a ztráty.

Sociální klimatický fond  by měl pomoci odškodňovat nejhorší dopady. Proto byl založen, ale už  teď je jasné, že nebude stačit, aby pomohl  všem.

Informovanost o cílech a dopadech Green Dealu na život obyvatel Evropy je naprosto nedostatečný. Celou řadu informací používám ze starších článků a informací, které jsem si stáhnul před covidem. Dnes  ministerstva mají na svých webech krátký článek, který zhruba informuje o cílech  Green Dealu v jeho kompetenci a co to bude znamenat v které oblasti.  Kliknutím na prohloubení informací se tam omílá již řečené,  ale podrobnější informace neexistují. Čím více se blížíme ke klíčovým termínům, kdy by se mělo  něco  zásadního odehrát, tím méně je  detailních  a věrohodných informací. Před nástupem zavedení plateb za emisní povolenky ETS 2  (bydlení, paliva), dochází k zoufalé snaze vládních institucí  (alespoň na české scéně)  situaci bagatelizovat. Politici  tvrdí, že nárůst cen bude minimální, ale jaké ty hodnoty budou, nikdo  vlastně neví.           V tomto případě mají pravdu, protože obchodování  s  emisními povolenkami bude probíhat na burze, jako probíhalo obchodování  s  „energetickými  emisními  povolenkami“. Drsná zkušenost s  lichvářskými cenami energií   jasně ukázala, kam vede  obchodování s emisními povolenkami na neférovém  a zdeformovaném trhu, který si na volný trh pouze hraje.   

I v případě ETS 2  budou na burzu vpuštěné  světové finanční fondy, které  zde budou obchodovat ne proto, aby zachránily planetu před  globálním oteplováním, ale aby  z hloupých Evropanů  vydřely poslední úspory a  bezohledně je uvrhly  do chudoby a ekonomického strádání.

Je to záměr ? Nedá se to vyloučit. Když není nic jasného nebo konkrétního, není možné proti tomu protestovat a fakty dokládat, že je to nesmysl. Teprve až to začne platit a jednotlivé vlády podle direktiv EK vydají  konkrétní nařízení, zjistíme oč se jedná. A zjistíme, že většina z nás na  to prostě nemá. Je to logické: na tomto  emisním trhu  budou  vedle sebe  stát  kupující z donucení svázáni nekompromisními  předpisy EK  a silné  ničím neomezované  mezinárodní  finanční skupiny, které budou na tomto trhu pouze vydělávat ! Na tomto trhu  se budou angažovat jenom tehdy , když budou hodně  vydělávat !  Pokud by vydělávaly málo, tak odjedou.  Tuto možnost Evropané nemají.  Na tomto  zdeformovaném trhu  nemají malí a slabí šanci. Budou oškubáni. Je to stejné jako by se  skupinka  několika  Evropanů přetahovala s tankem !  Kdo asi vyhraje !

Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti Evropské unie.

Další analýza  ekonomické situace je  tzv. Draghiho zpráva. Je to  především analytický  materiál, který   popisuje  reálně ekonomickou situaci Evropy. To znamená, že analýza stavu je kritická. 

Bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi věnoval  cenám energií velkou pozornost. Konstatuje, že  ceny elektřiny jsou v Evropě  2x až 3x dražší než v USA. Plyn je dokonce 4 x až 5 x dražší. Je jasné, že základní příčinou je odchod od levných zdrojů (ropa a plyn)  z Ruska. Ideologie převážila nad ekonomickou realitou. Tento fakt  drasticky znevýhodnil evrop-ský průmysl, který se tím stal nekonkurenceschopným. 

Draghiho zpráva vyzývá EU, aby více investovala pro podpoření produktivity a navrhuje nová opatření pro usnadnění rizikových investic. Evropská unie podle ní „potřebuje mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce ekonomicky držet krok s konkurenty Spojenými státy a Čínou“.  Draghi prosazuje rozsáhlou digitalizaci, která je předpokladem budoucího růstu.

Důležitým tématem je zvyšující se  nerovnost, která ohrožuje soudržnost obyvatel, v této rovině by se mělo více investovat do dostupného vzdělání a sociálního bydlení,  měla by se zavést progresivní daň.  Úspory  nákladů by neměly probíhat ve mzdové oblasti !!!

Pro zvýšení konkurenceschopnosti jsou podle zprávy nezbytné tři transformace, jejichž řešení by měla nabídnout nová industriální strategie, a to:

  1. nutnost urychlit inovace a najít nové motory průmyslu;
  2. snížit ceny energií a zároveň pokračovat v dekarbonizaci a přechodu na oběhové hospodářství,
  3. reagovat na méně stabilní geopolitickou situaci.

Analýza problémů EU je kritická a   pojmenovává základní problémy. Ani Draghi se však nedokáže vymanit   z „grýndýlové  ideologie“ . Přestože   GD je základní brzdou a sebevraždou Evropy, nenavrhuje jeho zrušení ani omezení. Stále hovoří o dekarbonizaci EU při zachování konkurenceschopnosti, což je ovšem stejné jako požadovat kulatý čtverec. Jinými slovy pro Evropu  neexistuje oficiální řešení problémů a cesta k prosperitě není určená. Neexistuje reální vize, jak se z tohoto ekonomického úpadku vymanit ! Při setrvání a  prosazování ideologických  pohledů na realitu nemá Evropa  šanci ani naději.  Překlenout ideologické klapky na očích je pro vládnoucí  struktury EU nemožné.    Draghi kriticky posuzuje problémy, ale jako jeden z mála vrcholových politiků EU cení Mír !

Velmi dobře ví, že válka  by přinesla pouze  rozvrat a zkázu.

Evropa před bankrotem                                                                                                                            

  • V médiích se začaly objevovat poplašné zprávy. ( červenec 2025)                                                                               

„ Evropská unie se stane nesolventní v roce 2028,“ odhaduje Auditorský úřad EU (European Court of Auditors – ECA), který rok co rok upozorňuje na „chyby“ v účetnictví a rostoucí zadlužení. Rok co rok  žádá nápravu, ale k té nedochází. Naopak se výdaje z  nejrůznějších ideologických  důvodů zvyšují. V roce 2023 se podle zprávy vydané na podzim 2024 zadluženost došplhala na 458,5 miliardy eur (zdvojnásobená za tři roky) a závazky splatné v budoucnosti činily 543 miliard. To zadlužení se někdy bude muset splatit, i s úroky odhadovanými na 17 až 27 miliard. Ledaže by EU vyhlásila bankrot. Aby  se mohly dluhy  zaplatit bude muset dojít k výrazné finanční „loupeži.“

1. Výrazně se zvýší  vysávání daňových poplatníků EU.                                                                        

2. V rámci GD se bude  obrovské množství peněz generovat  v platbách za emisní povolenky. ( Grýndýlovské odpustky)                                                                                                                             

3. Protože většina států  východní a střední Evropy nehodlá dodržovat Migrační pakt a odmítají na své území  „přerozdělit“ muslimské migranty, zavede EK drastické  pokuty za hlavu každého nepřijatého migranta.  Pokud by se podařilo tyto pokuty vybrat, bude na zaplacení  velké části dluhů. Má to jenom jeden háček. Tento odliv  peněz nemůže  vydržet žádná země a  musí nutně zbankrotovat. Až tedy země EU zbankrotují  a pod léčebnou  kůrou EK  přestanou fungovat, zbude  už  jediný  způsob, jak dluhy zahladit.  Bude nutné vyhlásit válku. Ta jediná dokáže všechny dluhy  zrušit. V tomto případě  to znamená vyhlásit Rusku v nejbližších letech válku !

Trendy vývoje   Evropy a ČR  v rámci plnění GD.

V rámci EU bude zakázáno práva veto pro jednotlivé státy a rozhodovat se  bude pouze poměrnou většinou. Vládnoucí pseudoelity EK budou i přes nejrůznější  masové protesty obyvatel Evropy  důsledně prosazovat naplnění Green Dealu, jeho jednotlivých částí a  budou se snažit za každou cenu  naplnit překotné termíny nejrůznějších zákazů. Do důsledku se naplní Taxonomie, kdy  budou v Evropě zakázané některé druhy výroby, především těžký průmysl: výroba železa, stavebních materiálů, výroba spalovacích motorů, energetika postavená na spalovacích procesech, výroba umělých hnojiv a dalších oborů. Nejbolestnější budou dopady v zemědělství, kde budou zakázané chovy hospodářských zvířat, omezí se množství obdělávané půdy, takže budou k dispozici pouze nejzákladnější  potraviny určených pro holé přežití. Tato potravinová nevyváženost bude mít  velký dopad na zdravotní stav obyvatelstva.

Bude zakázaná výroba základních potřeb současné technické civilizace.  Vznikne společnost nejrůznějších nedostatků. Na to bude reagovat černý trh  s nedostatkovými  komoditami.  Bude se využívat výměnný obchod nejenom  konkrétních předmětů a výrobků, ale i služeb a nejrůznějších typů  protekcí. Korupce se stane  součástí života evropské společnosti.

Aby EK a vedení EU dokázalo svojí moc prosadit a udržet, bude muset zavést základní totalitní nástroje vládnutí.  Stávající omezující zákony budou rozšířené o nové. Základem bude cenzura, kdy oficiálně bude připuštěný jenom jeden centrální vládní názor.

Evropa se stane  říší strachu, nedostatku a strádání.

Největším problémem bude kriminalita a nezaměstnanost ! Většina mladých lidí  bude z Evropy odcházet  do celého světa a především do USA.  Zóna oblasti BRICS bude potřebovat hodně odborníků  z oblasti IT, ekonomie a přírodních věd. Absolventi těchto oborů vystudovaní v EU zde najedou dobré uplatnění.

Transformace  Česka  podle Zeleného údělu a dopady na  život obyvatel v budoucnosti

Vánoční dárek 2024

Fialova vláda schválila v prosinci 2024 opatření, které zlikviduje českou ekonomiku. Přijala  a schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent (poznámka: což povede k destabilizaci energetických sítí  a poruchám v zásobování teplem ).  Uhlí se přestane těžit a spalovat  ať už v tepelné energetice nebo teplárenství  nejpozději do roku 2033.  Investice v rámci plánu by podle ČTK do roku 2030 měly činit až 2,8 bilionu korun! ( poznámka: to je nereálné)

Vládní plán nezahrnuje rozšíření emisních povolenek na budovy a dopravu, což je věc, kterou Fialova vláda v EU podpořila, ale nyní se k ní nehlásí a poté, co ji podpořila, ji chce odložit.

„Zemní plyn bude sloužit jako přechodný zdroj, který díky své stabilitě a rychlému způsobu výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů.                                                                                                                                           

 ( Jenže plyn má být  podle EK z energetických zdrojů zakázán  a odstraněn od roku 2040 )               

„Pak z energetického mixu postupně zmizí a nahradí ho obnovitelné a nízkoemisní plyny, včetně vodíku,“ uvádí vláda.

Plynové elektrárny mají tedy jakožto záložní zdroj nahradit uhlí. To slyšíme neustále. Jenže ve skutečnosti se neděje nic. Nestaví se, investoři nevědí, jestli vůbec dává smysl do plynu dát peníze, od státu nemají žádné záruky. Všechno nabírá stále větší zpoždění. A úplně stejné je to v Německu. Do roku 2030  se plánuje zprovoznění tři paroplynových elektráren, ale nic se neděje. Čili tyto plány jsou naprosto nereálné.                                                                                                                   Česká republika bude v rámci EU jednou z nejpostiženějších zemí, protože naše ekonomika byla a stále je postavená na těžkém průmyslu.  Všechny obory  naše průmyslu skomírají ( ocelářství, výroba stavebních hmot, těžká chemie,  produkce umělých hnojiv apod. ).                                             Jedině automobilový průmysl rostl a stal se páteří naší ekonomiky, bohužel i jemu zvoní umíráček!

Taxonomie GD  přichází se seznamem  povolených oborů. Ostatní obory se tím dostaly na černou listinu. Mezi tyto zakázané obory patří i automobilový průmysl pracující se spalovacími motory. Pokud padnou „spalováky“ zmizí i všechny drobní subdodavatelé.  Výroba elektromobilů na našem území podle všeho nebude VW koncernem podporovaná. Ale i kdyby k tomu došlo, výroba elektromobilů kapacitně „spalováky“ nenahradí. A zákazníci elektromobily  bez dotačních pobídek nekupují. Jejich prodej je zatím velmi  nízký.

Automobilový průmysl:  V něm pracuje  100 000 lidí.  Subdodavatelé mohou tvořit 3x až 5x více pracujících. Tedy  300 000 až 500 000 lidí. I ti budou bez práce, stanou se nezaměstnanými. 

Jedinou nadějí by mohly být  vodíkové vozy.  Bohužel vývoj těchto  aut  a celá infrastruktura je v  plenkách. U nás je  tento segment tragicky zanedbaný !

Chemický průmysl: Výrobu omezují chemičky i továrny po celé Evropě – včetně Česka. Výpadek levného ruského plynu ji prodražuje a na trh se tlačí agresivní výrobci z Číny. Jen v Česku mohou přijít o zaměstnání desítky tisíc lidí. České chemičky začaly propouštět.  Nezaměstnaných chemiků tak může být v příštích letech  11 000 až 32 000. S plným uplatněním Taxonomie  nezaměstnanost  jistě  stoupne  na   několik desítek  tisíc osob.                                                                                                   Díky nedostatku a drahém plynu jsou v Evropě omezovány produkce umělých hnojiv ( navíc hnojení hodlá EK v  blízké budoucnosti zakázat). Důsledkem toho je  masivní nárůst   dovozů hnojiv z Ruska. To má pochopitelně negativní dopad i na české výrobce.

Rušení českého (ale  i evropského)  průmyslu  v rámci GD přinese  obrovskou  těžko odhadnutelnou nezaměstnanost. Většina výrob bude nefunkční. Stát prakticky nebude vybírat daně, takže  normální sociální politika bude nemožná.  

Zavedení  plateb za emisní povolenky  z bydlení během několika let  vytvoří obrovskou armádu dlužníků. Lidé, především na vesnici, nebudou mít prostředky na zaplacení  emisních sankcí v nezateplených domech. Zákaz  topení uhlím a dřevem  a přechod na topení   elektřinou z nich učiní dlužníky a posléze bezdomovce. Za této situace se pro ně stanou záchranou a spásou  mezinárodní finanční instituce, které budou jejich domy  levně získávat. Finančníci a spekulanti majitele nechají v domech dožít a  po jejich smrti jim jejich majetek spadne do klína.

Při uměle vyvolané  drahotě paliv  pro auta  dojde k výraznému omezení  provozu  aut se spalovacími motory. Jejich náhrada elektromobily proběhne jenom v omezené míře. Vodíková  auta se prosazují velmi pomalu, protože výroba vodíku bude  velmi drahá.  Mobilita bude realizována pomocí elektrokol, která se stanou  základním dopravním prostředkem. Česká města se začnou podobat čínským provinciím.

Další  postiženou ekonomickou oblastí bude zemědělství. V zemědělství pracuje relativně málo lidí. Zhroucení a zrušení našeho většinového  zemědělství bude mít za následek nutnost dovážet většinu potravin. Se zemědělci zaniknou i potravinářské výroby, což bude nezanedbatelný počet nezaměstnaných lidí.  Zánik zemědělství bude mít katastrofální dopad na hospodaření s krajinou a v krajině.

Nařízení EU, že se nebude obdělávat až 1/3  půdy může mít do budoucna tragické důsledky. Majitelé půdy však i z neobdělávané půdy budou platit daně.

V ČR  bude přetrvávat problém, že  majitelé, jejichž rodiny po roce 1989 získali v restitucích  zpět půdu na ní nikdy nehospodařili. Půda se z velké části pronajímala zemědělským producentům, kteří půdu obdělávali a využívali. Ti  platili majitelům daně  a v určitých obdobích i ziskové podíly. Pokud však daňové odvody budou vyšší než výnosy a zisky z produkce se dostanou do červených čísel, pak většina aktivních zemědělců od pronajímatelů bude  odcházet. Vlastníci půdy nebudou mít z čeho daně z půdy platit. Budou se dostávat do dluhové pasti.  To zneužijí  mezinárodní finanční  instituce a začnou od  českých majitelů  vykupovat levně jejich půdu. Finančníci po té rychle prosadí  v národních i unijních parlamentech takové změny, aby se jejich investice vyplatily. Výsledkem však bude, že  čeští vlastníci přijdou o půdu a zahraniční vlastníci budou ovládat  českou půdu.

Závěr:                                                                                                                                                             

Je naprosto zřejmé, že  prosazení všech „grýndýlových pravidel“ ochranu klimatu nezajistí ani snížení narůstající globální teploty nezastaví. Navíc převedení  celého problému ochrany klimatu na  boj  proti vypouštění  CO2  lidskou činností v rámci spalovacích procesů je předpoklad  nedosta-tečný a chybný. Klimatická skutečnost je mnohem složitější a je  otevřenou otázkou, jestli s tímto  složitým a robustním  přírodním procesem vůbec člověk může něco udělat. Lidské síly jsou stále o několik řádů  slabší než přirozené přírodní procesy.

Jestliže srovnáme  přínosy  a ztráty  boje s klimatem, zjistíme , že ztráty jsou  nejméně 10 x horší než pozitivní hodnoty včetně faktu, že se tím globální oteplování nezastaví. Sociální  důsledky těchto snah jsou tragické a zničující.  Pak je na místě otázka: Proč  GD naplňovat ? Nechováme se jako hloupé ovce, které jdou bez říkání na porážku ?

Napsal: Jiří Pálka

Zdroje:

Materiály EK  získané v Pražském informačním středisku EU.
Steven E.Koonin Nejistá věda  (Unsettled: What Climate Science  Tells Us, Beb  Bella Books 2021)
Millan, Millan et al, 2005, Climatic Feedbacks and Deserti fication: The Mediterranean Model, Journal of Climate, Volume 18, pp. 684-70.
Tomáš Břicháček: Green Deal – Zelený úděl
Tomáš Břicháček: Základní  souhrn zákonů a předpisů Green Dealu, 2025
Hariman Kathrin Zelené klamstvo, Premédia 2020,
Stanislav Štýs   Stručný přehled problematiky klimatických změn a  boje s civilizačním zdrojem CO2
Hospodářská komora Mostecka  2015   ,  
Mario Draghi Zpráva Evropská konkurenceschopnost , 2024  ,   
Bjorn Lomborg Skeptický ekolog,   
Wolfgang Behrinnger  Kulturní dějiny , 
Tim Flanery Měníme podnebí ,  
Česká Wikipedie  ,     
Jana Soukupová Atmosferické procesy (základy meterologie a klimatologie ). ČZU, 2009,  
Ivo T. Budil  Globální dějiny a postliberální společnost, 2022   
Andrew Heywood  Politické ideologie, 2008    
www.vzpouraprotigreendealu.cz