Hlavním nástrojem Evropské komise v boji proti klimatické změně je harmonogram povinných změn a procesů :
Fit for 55
Jedná se o ideologický plán Evropské komise schválený Evropským parlamentem 24. června 2021
Tento harmonogram provázaný s legislativním rámcem a nátlakovými nástroji (emisní povolenky) nedává státům EU žádnou alternativu. Staví je před hotovou věc, nepřipouští výjimky, ačkoliv podmínky ekonomické, energetické, sociální i přírodní jsou v jednotlivých státech různé.
Fit for 55 pracuje s těmito hlavními cíli:
1. Do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 %
Většina států EU se začala bránit, že tento termín je nereálný. Navržené cíle je takřka nemožné splnit. Na to Evropská komise zareagovala svým typickým přístupem. Navrhuje snížit emise do roku 2040 o 90 %. Vychází z logiky: když je původní termín nereálný a nedosažitelný, tak ho zpřísníme ! Vychází z logiky: když je někde problém, tak ho prohloubíme a tím ho „vyřešíme“ !
2. Do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tím dojde k vytvoření klimatické neutrality. Tato opatření mají za cíl udržet nárůst oteplování naší planety pod hranicí 1,5 o C vzhledem k předindustriálnímu období.
Tento termín a plán má však jeden háček. On to není háček, ale pořádný hák ! Evropská unie přispívá svými spalovacími procesy k produkci emisí skleníkových plynů na celosvětové úrovni cca 8 %. I kdyby Evropa splnila v roce 2050 všechny své cíle, pak to nebude mít žádný dopad, nedojde k omezení globální teploty, pokud se na tomto procesu nebude podílet celý svět. A svět se na tomto trendu nehodlá podílet !!!
President Trump za USA od závazku emisní neutrality odstoupil a závazky Pařížské dohody zrušil. Skupina renomovaných amerických fyziků vypracovala pro vládu: Kritický přehled dopadů emisí skleníkových plynů na klima USA ( Zpráva pro amerického ministra energetiky Christophera Wrighta 23. července 2025). Tato zpráva jasně říká, že závěry IPCC jsou chybné. Pracují s jevy vytrženými z kontextu. Matematické modely klimatického vývoje si navzájem odporují a nezapracovávají do svých výpočtů řadu zpětných vazeb. Jednotlivé modely jsou „dolaďované“, aby se výsledky daly s vysokou mírou nejistoty prezentovat, ačkoliv trpí vysokou mírou nejistoty. Jedná se tedy o pracovní hypotézy.
Další velký emitent emisí Čína na zákaz spalovacích procesů nepřistoupila. Nehodlá zakázat spalovací motory ani zrušit všechny tepelné elektrárny. Naopak další tepelné elektrárny staví. Na druhou stranu se pokouší emise omezovat. Podporuje elektromobilitu. Další industriální gigant Indie pokračuje ve výstavbě tepelných elektráren. Ani ostatní země světa nepřistoupily na absolutní zákaz spalovacích procesů. Dobře ví, že lidstvo v této fázi není schopné tento krok učinit, aniž by se vrátilo do ekonomického středověku.
Moje otázka zní : Má v této situaci fanatické a absolutistické plnění Fit for 55 ( které způsobí sebedestrukci EU) smysl, když to oteplování planety nezastaví ani nezmění ! Nebo má Green Deal ještě další cíle ?
Jedním z prvních cílů GD byl zákaz fosilní energetiky- tedy spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Nejlevnější zdroj elektřiny je vyřazován z provozu. Spalování uhlí je neekologické. Naproti tomu EU dovolila spalovat plyn. Levný plyn z Ruska dodávaný pomocí ekologického potrubí jsme si z ideologických důvodů zakázali. Místo něho spalujeme a budeme spalovat drahý a neekolgický zkapalněný plyn z USA. Ten plyn se musí vytěžit na břidlicových polích. Jeho těžba je vysoce neekologická. Pak se zkapalní a převeze se tisíce km. V evropských přístavních terminálech se převede do plynného stavu a v nějakém potrubí se dovede ke spotřebiteli. Jeho cena se zmnohonásobí. Po tomto výkladu se ukazuje, že spalování uhlí z našich dolů by bylo jistě levnější a ekologičtější a určitě by to vyprodukovalo méně emisí než zkapalněný plyn bůhví odkud. Ale EK mlčí a trvá na svém zákazu. Přes její dogma, že jediné správné jsou obnovitelné zdroje – tedy OZE – nejede vlak. Nic proti tomu, ale OZE má také jiné vysvětlující rozklíčování: Občasný zdroj energie. To se názorně ukázalo při španělském blackoutu v červnu 2025. Podle předpisů EU mají vždy přednost OZE. Ty v pravé poledne svými přetoky i po odpojování robustních zdrojů – atomových elektráren- způsobily zhroucení energetické sítě. Tenhle příběh je naše budoucnost. (Při revizi tohoto odstavce musím konstatovat, že i naše republika zažila svůj první blackout. Přetoky energie z Německa a Polska z OZE rozhodily naší síť (oficiálně to zavinil spadlý drát, ale nikdo ho neviděl.) Nutno říci, že naši energetici tuto situaci zvládli docela rychle. Přesto je nutné položit otázku: Proč nebyly v provozu „regulační transformátory“ bránící elektrickým přetokům především z Německa na našich hranic ?
Evropská energetika dostává na frak už dlouho pomocí emisních povolenek. To je totiž pokuta za každou vypuštěnou tunu CO2. Tu musí zaplatit každý výrobce elektřiny pokud ji vyrábí z fosilních paliv. To by se ještě dalo pochopit. Předpokládalo se, že l tuna CO2 se bude prodávat za cca 40 EUR. Dnešní cena osciluje kolem 100 EUR a stále roste, protože se obchoduje na energetické burze. A tady je zakopaný pes. Na burze s emisními povolenkami můžou obchodovat i velké mimoevropské finanční domy, které se chovají jako spekulanti. Díky jejich snaze vydělat (nejde jim o klima ale o zisk) se elektřina pro Evropu stala drahá. Proč je tento obchod tržní, neregulovaný, když všechny ostatní prvky prodeje elektřiny jsou regulované ? Když poprvé vylétly ceny emisních povolenek nahoru, ptali se novináři tehdejšího komisaře pro GD Francise Timmermanse, proč neprovedou regulaci. Odpověď zněla: „Ale to bychom narušili volný trh !“
Ano, chce se mi odplivnout. Copak Green Deal není nic jiného než velké superporušení volného trhu ? Copak to není řízená destrukce volného trhu ?
„Grýndýlovská“ pravidla směrovaná na boj s klimatem mají však ještě jeden rozměr – ekonomický. A ten vyhovuje v tomto případě energetickým spekulantům (stojící mimo energetický systém Evropy), kteří nekřesťansky vydělávají a energetickou drahotou drtí evropské spotřebitele a vystavují jim energetické žebračenky. To vyhovuje mezinárodním finančním institucím, které s radostí půjčují peníze na vše, co souvisí s energetikou.
Energetika a levná energie je základním klíčem k blahobytu a spokojenému životu každé společnosti. To nám EK programově bere. Některé státy si to začínají uvědomovat a za minutu dvanáct se to snaží změnit.
Polsko zažilo 10. června 2025 průlomový právní i politický moment. Ústavní tribunál, nejvyšší soudní orgán pro posuzování souladu zákonů a mezinárodních závazků s ústavou, rozhodl, že části Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a souvisejících klimatických politik Evropské unie jsou v rozporu s polskou ústavou. Verdikt se okamžitě stal symbolem odporu proti stále sílící centralizaci moci v Bruselu.
Ústavní tribunál ve sporu označeném jako K 10/24 konstatoval, že EU překročila pravomoci, které jí byly svěřeny v zakládacích smlouvách, neoprávněně diktuje členským státům, jaké energetické zdroje mají využívat a v neposlední řadě nemá právo rozhodovat o daních a poplatcích zatěžujících konkrétní energetické sektory bez výslovného souhlasu národních parlamentů.
Tribunál zároveň upozornil, že Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) i jeho rozšíření do domácností v rámci ETS2 představují zásah do základních práv občanů a fiskální svrchovanosti státu.
„Evropská unie nemá oprávnění ukládat členským státům, jaké energetické zdroje mohou používat, ani jaké fiskální zatížení na ně uvalí,“ konstatuje soud.
Česká vláda mlčí a všem nesmyslným nařízením se trpně přizpůsobuje. Nehájí zájmy občanů ani podnikatelů této země, ale nadbíhá EK a progresivistickým globalistickým finančním institucím.
Další drtivý předpis EK: Od roku 2035 bude zakázaná výroba automobilů se spalovacími motory.
V této chvíli se zdá, že tento termín bude odsunut do budoucnosti, ale vsadil bych se , že EK v rámci nějakého vylepšení všechno ještě překope a situaci zhorší. Zatím se zdá, že se budou moci vyrábět po roce 2035 auta se spalovacím motorem, které budou používat e-palivo (syntetická paliva vyráběná z obnovitelných zdrojů *1). Nebudou se vyrábět z ropy !
Povoleným a prosazovaným typem pohonu ve výrobě po roce 2035 bude elektromobil. Jenomže narazila kosa na kámen. Drzí kritikové zpochybnili a dokázali, že elektromobil ve skutečnosti není bezemisní produkt, jak tvrdila EK. Emisní bilance elektromobilu v celém životním cyklu od výroby až po provoz má razantní ekologickou stopu. Záleží na tom, jestli elektromobil jezdí na elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo ne. Ránu do vazu dávají elektromobilům velkokapacitní baterie.
Výpočty ukazují, že elektromobil z hlediska ekologické stopy překoná benzínové auto teprve po jeho ujetí 130 000 km a auto s naftovým motorem až po více než 200 000 km. Ovšem za předpokladu, že se mezi tím nevymění baterie v elektromobilu. I tak se elektromobil propadá v ekologičnosti na třetí příčku. A pokud bychom započetli auta jezdící na vodík, tak by elektromobil získal bramborovou medaili. No, nějak to soudruhům z EK nevychází.
Má tedy cenu zakazovat spalovací motory ? Není to hloupost a strategická chyba ?
Proč se manažeři a majitelé automobilek nebránili, proč trpně drželi linii Green dealu ? Odpověď je vcelku jednoduchá. Majiteli českých automobilek jsou cizinci. Němci. Navíc předpokládali, že výrobu překlopí do elektromobility. Jenomže ten pitomý a nevzdělaný zákazník nechce kupovat elektromobily. A je jedno, jestli se bavíme o Německu nebo Čechách. Teprve stagnující trh s elektromobily probudil automobilové manažery.
Na druhou stranu elektromobily mají své místo pod Sluncem ! Elektromobilita je životní styl. Za stávající nevyhovující dobíjecí infrastruktury je nutné každý delší výjezd pečlivě plánovat. Elektromobil je skvělé auto pro města s krátkými dojezdy. Skvěle se hodí na tzv. sdílení. Auto si zákazník objedná na určitou hodinu na určité místo. Zvláště se stále vyspělejší umělou inteligencí, která auto dopraví na určité místo, se situace bude zlepšovat a bude pro zákazníky zajímavá.
Pokud byly elektromobily součástí pobídek a státních dotací (viz Německo, nebo státní orgány a podnikatelé u nás), tak byl zájem o ně veliký.
Taxonomie – je další nesmyslný a současně absurdní předpis EK
Je to méně známá část Green Dealu. Je určena soukromé podnikatelské sféře a bankovnímu sektoru. Taxonomie provádí klasifikaci udržitelných ekonomických aktivit. Je v ní obsaženo 11 čistých průmyslových oborů. Ty má pod svá křídla vzít Net Zero Industry. Tento seznam preferovaných oborů je však černou listinou pro ostatní odvětví. A těch je neskonale více ! Ty naopak budou v EU potlačovány a trestány za svou činnost rostoucími cenami emisních povolenek. Až budou ceny emisních povolenek ze „zakázaných výrob“ pro jejich provozovatele neúnosné, přestanou v těchto sankcionovaných oblastech podnikat. Budou dovedeni ke krachu nebo se přestěhují mimo Evropu. To v současnosti probíhá. Banky jim nebudou půjčovat peníze na investice ani na provoz. V českém průmyslu se to týká základních páteřních ekonomických oborů, mezi které patří chemické provozy, sklárny, cementárny, ocelárny, automobilový průmysl atd. Dá se říci, že jde o většinu průmyslových oborů působících na našem území.
Naopak preferované zelené obory Česká republika prakticky neprovozuje. Taxonomie je tedy umíráčkem a likvidátorem české ekonomiky. Snad zůstane výjimkou jaderný průmysl, kde by mohly české podniky získat kapitálovou podporu.
Banky globálního západního kapitálu podle tohoto seznamu budou přednostně půjčovat peníze do oborů Net Zero Industry. Zelený průmysl je podle EU na vzestupu. Soukromý kapitál, kterému je taxonomie určená, nebude mít zakázáno investovat a působit ve “ špinavých odvětvích“, ale jistě si rozmyslí investovat v oblastech, které jsou určené k zániku a které dříve nebo později zničí cena emisních povolenek.
Podporované obory : Technologie pro obnovitelné zdroje energie, technologie pro skladování elektřiny a tepla, tepelná čerpadla, technologie pro obnovitelná paliva nebiologického původu. Technologie pro udržitelná alternativní paliva, elektrolyzéry a palivové články , technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivových cyklů a malé modulární reaktory, technologie pro zachycování, využití a skladování kysličníku uhličitého- CO2 a technologie související s energetickou účinností energetických systémů.
Tyto obory budou mít pochopitelně nároky na nejrůznější dotace a jiné podpory.
V rámci stanovených taxonomických pravidel bude poškozen nejenom český průmysl, ale i velká část evropského průmyslu ! Bez mnoha odvětví – například výroby oceli, stavebních hmot (cementu) a umělých hnojiv- se ale neobejdeme. Přesto budou tyto obory zničeny. Jejich produkty budou nahrazeny dovozy. Protože budeme i v budoucnosti potřebovat ocel, cement a umělá hnojiva, pak tento „gryndýlový“ manévr nedává smysl. Výrobky ze zahraničí se však nevyrábějí nikde ekologičtěji, proč je tedy nesmí vyrábět Evropané ? Pokud nás ovšem EK nechce poslat na stromy a vrátit naše životní podmínky do prvobytně pospolné společnosti. Věřím a doufám, že tak daleko to snad nedojde. Z fanatických důvodů boje proti skleníkovým plynům nebudeme nic vyrábět ! Jestliže však výrobek koupíme s dostatečnou přirážku odjinud, pak naše planeta o CO2 z jeho výroby nepřijde. Jenom se vypustí na jiném kontinentu. Jaký tedy smysl má taxonomie ? Komu pomůže a nechá ho vydělat ? Je jasné, že na své si přijdou mezinárodní obchodníci a bankéři. Že by jim byl určen GD, aby ještě více zbohatli ? Taxonomie ochraně planety nepomůže, ale ožebračí Evropany !
Je naprosto nezbytné položit si dvě základní otázky:
1. Je opravdu CO2 hlavním a jediným skleníkovým plynem způsobující oteplování planety ?
2. Pokud je hlavním viníkem globálního oteplování především CO2 , jaké množství tohoto skleníkového plynu vypouští do ovzduší člověk při využívání fosilních paliv a technologií, které produkují CO2 ?
Na tyto otázky se snaží odpovědět Mezinárodní panel pro změnu klimatu ( IPCC)
Jedná se o seskupení úředníků, politiků a vědců z celého světa zabývající se příčinami klimatické změny. Panel byl založen z iniciativy OSN, Světové meterologické organizace (WMO) a Environmentálním programem spojených národů (UNEP). IPCC prosazuje jedinou interpretaci problému: hlavním viníkem oteplování je CO2 vypouštěný člověkem. Jiné teorie a hypotézy se nepřipouštějí. Vědci, kteří se pokoušeli o kritiku tohoto přístupu a navrhovali jiné hypotézy, velmi často narazili. V lepším případě nedostali žádné granty, protože ty jsou vypisované především na dokázání hypotézy, že CO2 je hlavní viník oteplování. V horším případě skončili se svojí vědeckou kariérou nebo opustili klimatologii a uložili si bobříka mlčení.
Odpověď na otázku č. 1
CO2 není jediným a určitě ne nejsilnějším skleníkovým plynem. I podle IPCC má nejsilnější podíl na skleníkovém efektu :
1. vodní pára a to z 65 %, (cca 2/3). Při zatažené obloze se podílí až 86 %.
(Vodní pára je silným skleníkovým plynem, ale není to plyn, který člověk přímo přidává do atmosféry, a proto není jedním z faktorů změny klimatu, kterým se zabývá IPCC, a proto není zahrnut do seznamu skleníkových plynů IPCC )
Tuto větu jsem si opravdu nevymyslel. Je k nalezení na Wikipedii v rubrice Skleníkové plyny.
Odpověď na otázku č.2.
Přirozený přírodní CO2 má 21 % účinek mezi skleníkovými plyny. Z toho se člověk vypouštěním CO2 podílí na skleníkovém efektu 0,23 %.
Následuje methan (CH4 ) s 8% a ozón (O3 ) 6 % a další plyny.
A jistě stojí za to připomenout, jak je CO2 rozložen na naší planetě:
1. Množství CO2 v atmosféře činí 3 000 miliard tun
2. Přírodního koloběhu CO2 se ročně účastní 750 miliard tun (jedná se o fotosyntézu rostlin, rozpouštění v oceánech, produkce pozemských a podmořských sopek a jiné vlivy)
3. Objem CO2 rozpuštěný v oceánech činí 150 000 miliard tun
4. Člověk ročně přidává do atmosféry 32 miliard tun CO2 .
I podle IPCC je evidentní, že největší množství CO2 obsahují oceány. Oceány tedy musí mít maximální vliv na klima. Bohužel o těchto jevech máme zatím velmi slabé poznatky.
Schopnost oceánů jímat teplo je nejméně 3x až 4x větší než má atmosféra. Když si uvědomíme množství mořské vody na naší planetě (1,37 x109 km3 ), je jasné, že obsahuje neuvěřitelné množství tepla. V mořské vodě je rozpuštěno ohromné množství CO2.
Vlnění oceánů neustále odebírá teplo z atmosféry a v různých hloubkách je v mocných podmořských řekách distribujuje na různá místa planety, kde je zase předává atmosféře.
V oceánech tečou hlubokomořské proudy. O distribuci tepla rozhoduje slanost různých částí oceánů a rozdíly teplot v různých proudech a hloubkách. Tento jev se nazývá tzv. termohalinní výměník.
Je docela možné, že oceány mohou akumulovat a udržovat teplo a CO2 stovky a možná tisíce let. A když se naplní některé bariéry nebo fyzikální meze, začnou uvolňovat teplo (a CO2 ) a předávat ho atmosféře. Množství CO2 rozpuštěné ve vodě je funkcí teploty. Čím vyšší teplota oceánů, tím více se ho uvolní do atmosféry.
V oceánech je těžko odhadnutelné množství podmořských aktivních sopek ( odhad hovoří o 19 000 aktivních sopek). Některé z nich mohou po mnoho let uvolňovat neuvěřitelná kvanta CO2 . A nemusíme o tom vůbec vědět, ale CO2 se uvolňuje a jeho množství v atmosféře stoupá. *2)
Závěr:
Předpoklad, ze kterého vychází Green Deal, že hlavním viníkem je kysličník uhličitý ( CO2 ) vypouštěný člověkem v rámci spalovacích procesů, je zjevně nesprávný ! Jedná se o neprokázanou hypotézu, pro jejíž předpoklady není dostatek důkazů. Tento fanaticky prosazovaný omyl EK je realizovaný v Green Dealu. Jeho důsledky však přinesou evropským občanům vysokou nezaměstnanost, pád do chudoby a strádání.
V každém případě musí proběhnout otevřená diskuze vědců všech názorových proudů. Kritici musí být připuštěni k rozhodovacím procesům. Teprve z této necenzurované diskuze mohou vzejít odpovědi. Přesto je nutné si uvědomit, že klimatické změny probíhaly i v minulosti bez vlivu člověka a koncentrace skleníkových plynů byly v některých obdobích ještě vyšší než dnes. Klima naší planety je velmi složitý systém. Víme, že nemáme dostatek naměřených dat a znalostí a mnoho zpětných vazeb neznáme.
Vědecké znalosti, ze kterých vychází EK, jsou nedostatečné a nejisté. Proto jsou závěry, na kterých je postaven GD, mylné. EK nemá právo prosazovat tyto omyly. Občané Evropy mají jednoznačně právo se proti těmto omylům ohradit a Green Deal odmítnout !
Napsal: Jiří Pálka
*1( E-paliva, neboli syntetická paliva, se vyrábějí dvoufázovým procesem, který začíná elektrolýzou vody, při které se za použití obnovitelné elektrické energie vyrábí vodík a kyslík. V druhé fázi je tento vodík kombinován se zachyceným oxidem uhličitým (CO2), například ze vzduchu nebo z odpadních materiálů, a chemickou reakcí vzniká syntetické palivo. Nabízí se otázka. Jak drahé bude takové palivo ? Podle odhadu 1 litr přijde na několik stokorun. No neberte to za takovou cenu. )
*2 (Sopky. Důsledky sopečných výbuchů jsou prokázané ve všech historických epochách. Po výbuchu větší sopky se do ovzduší uvolní velké množství prachu a areosolů, které proniknou až do stratosféry. Prachové částice obíhají celou Zemi a pozvolna sedimentují. Velké výbuchy změní albedo, takže větší množství slunečního světla je odražené zpět do vesmíru. Díky tomu dochází k ochlazení. Velké výbuchy sopek vedly k zániku civilizací ( viz. zánik Minojské kultury na
Krétě, kde byla v letech 1500 -1800 vysoká vulkanická aktivita.) Výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 zapříčinil obrovskou katastrofu. Sopečný prach pronikl do výšky 27 km. Díky tomu došlo na celé planetě k ochlazení, které trvalo několik let. Erupce sopky Pinatubo v roce 1991 na Filipínách vyvrhla do ovzduší 30 milionů tun kysličníku siřičitého. Došlo k průměrnému ochlazení na celé planetě o 0,5 0 C.)
Zdroje:
Materiály EK získané v Pražském informačním středisku EU.
Steven E.Koonin Nejistá věda (Unsettled: What Climate Science Tells Us, Beb Bella Books 2021)
Millan, Millan et al, 2005, Climatic Feedbacks and Deserti fication: The Mediterranean Model, Journal of Climate, Volume 18, pp. 684-70.
Tomáš Břicháček: Green Deal – Zelený úděl,
Tomáš Břicháček: Základní souhrn zákonů a předpisů Green Dealu, 2025,
Hariman Kathrin Zelené klamstvo, Premédia 2020
Stanislav Štýs Stručný přehled problematiky klimatických změn a boje s civilizačním zdrojem CO2 , Hospodářská komora Mostecka 2015,
Mario Draghi Zpráva Evropská konkurenceschopnost , 2024 ,
Bjorn Lomborg Skeptický ekolog, Wolfgang Behrinnger Kulturní dějiny ,
Tim Flanery Měníme podnebí ,
Česká Wikipedie ,
Jana Soukupová Atmosferické procesy (základy meterologie a klimatologie ) ČZU, 2009,
Ivo T. Budil Globální dějiny a postliberální společnost, 2022
Andrew Heywood Politické ideologie , 2008
www.vzpouraprotigreendealu.cz

Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.